Masarykova základní škola Lubenec, okres Louny

Plán akcí školy

říjen 2018
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31
esfjpg.jpg

Vyhledávání

Branný den 2018

Při představě branného dne naskočí možná některým rodičům retro představa dob minulých, kdy se běhalo v pláštěnkách a holínkách s plynovými maskami. Tak ale to je opravdu minulost! Doba se v lecčems změnila, bezprostřední chemický útok nám dávno nehrozí. Jsou tu ale hrozby jiné a přitom zůstává, že bezpečí a zdraví našich dětí je pro společnost stále na prvním místě. To si uvědomují pedagogové na Základní škole v Lubenci, a proto každoročně zmiňovanou akci pořádají. Jak taková akce vypadá? A jaké hrozby to vlastně jsou? Rád vám vše přiblížím. Ale hezky postupně…

Děti byly několik dnů předem namíchány do menších skupin tak, aby v každé skupince byli zástupci ze všech tříd, od první do osmé třídy. Deváťáci byli zapojeni do pomoci s organizací. Pro mladší žáky jsou ti starší vzorem a rádi přebírají jejich zkušenosti, pro ty starší je zas důležité učit se předávat, pomáhat a být ohleduplným.

Ráno se celá škola sešla na hřišti, kde ředitelka školy seznámila žáky s plánem branného dne. Pak děti obcházely kolem školy jednotlivá stanoviště. Největší zájem vzbudily stánky Policie ČR, hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje, Karate Clubu Podbořany a stanoviště první pomoci pod vedením Ing. Uďanové. Bylo úžasné sledovat, jak měli tito profesionálové vše připraveno. Policie přijela s moderním služebním vozem, se kterým předvedli, jak probíhá silniční kontrola a jak se měří rychlost pomocí radaru a kamery v autě. Bylo vidět, že policisté měli s prací s dětmi velkou zkušenost, dokázali poutavě vyprávět a zodpovídat dětské dotazy. Sami byli překvapeni, jak zajímavé dotazy děti mají. Jako příklad můžu uvést otázku, kdy se dítě ptalo, jaký je přesný rozdíl mezi přestupkem a zákonem. Debatou prošlo i správné připoutání v autě a např. chování na přechodu. A stejné to bylo i u hasičů. Profesionalita a hromada zvídavých školáků. Ti se doptávali, jak se dozví, že se ve škole děje něco, co ohrožuje jejich život, a jak v takových situacích postupovat. Hasiči jim také vysvětlovali, jak volat na linku první pomoci, jak např. lokalizovat a popsat místo, kde se právě nacházíme, ať už to je uprostřed dálnice nebo uprostřed lesa. Karatisté zase demonstrovali, jak a co dělat, pokud na nás někdo fyzicky zaútočí.

A jaké jsou další hrozby pro naše děti? Pomoc při popálení nebo třeba bodnutí se řešila na dalším místě, na školním dvoře. Figuranti nastupovali s úrazy a skupinky žáků se snažily pomoci. O malý kousek dál byla tématem evakuace obyvatel v nenadálých situacích. No, a protože pohyb je nezbytný pro naše zdraví a k brannému dni určitě patří, tak se házelo granátem, přetahovalo s lanem anebo dokonce skákalo se švihadlem!

Protože jsem na zdejší škole prvním rokem, byl jsem požádán, abych k této akci pořídil nějaké fotografie a napsal krátký článek. Jak vidím branný den v Lubenci z pohledu někoho, kdo zdejší akci vidí poprvé? A co mne tedy nejvíce zaujalo? Rozhodně nejvíc mne pozitivně překvapilo, že tuto akci lubenecká škola dokáže pořádat a zorganizovat sama. Na jiných školách se od žáků vyberou peníze a přes agenturu se objedná hotová celá akce, učitelé jen dohlížejí. Něco podobného jsem zažil na předchozí škole, kde jsem pracoval. A je úsměvné, že při srovnání vychází ten lubenecký branný den jako mnohem zajímavější, profesionálnější, modernější a hlavně odpovídající potřebám a aktuálním hrozbám. A to se musíme pochválit, že jsme si připravili vše sami. V Lubenci máme svůj branný den! A jak zaznělo z mikrofonu od naší paní ředitelky Mgr. Ing. Romany Klimentové při přivítání a i při vyhlašování výsledků a předávání medailí a odměn od záchranných složek: „Našemu brannému dni zdar!“

Mgr. David Ďulík